Kapitola desátá (1/2)

23. května 2012 v 15:45 | Ája |  Tsukiin příběh

Učení - mučení

Probrala jsem se a zjistila jsem, že moje zbraně jsou pryč. Povzdechla jsem a posadila se na hedvábím potažené posteli. Do mojí komnaty vběhlo několik malých děvčátek. Dívky se smály a zpívaly a já si uvědomila jednu věc. Každá z nich byla někdo jiný, tím myslím, že ani jedna z nich nebyla člověk. V mém světě oči prozradí víc, než se některým líbí. Proto svoje oči většina mocných kouzelníků, jako třeba Epsilon, maskují. Všechna děvčata se ale kamarádila, ani je nenapadlo, že by vůči sobě mohla mít nějaké předsudky. Najednou mi Epsilon nepřipadal tak hrozný jako kdysi. Když jsem já vyrůstala, učili mě, že všichni, kteří nejsou lidé, jsou zlí a nebezpeční. Nikdy by mě nenapadlo, že by se Cadow, poloviční upírka, mohla stát mojí nejlepší kamarádkou. Ze zamyšlení mě vytrhla Theta, která vstoupila do místnosti, nebo se spíše zjevila poblíž dveří.
"Epsilon tě očekává, představí tě tvým učitelům. Připrav se, tvá výuka začne ihned!" Po předání vzkazu znovu zmizela. Znovu jsem vzdechla a natáhla si kožené boty. Ani jsem se neobtěžovala vyhánět děvčata z pokoje a vydala jsem se chodbou ke svým učitelům.
V chodbách vládl chaos. Po temně fialovém koberci spěchali sem a tam muži ve zbroji, ženy s tácy s jídlem i děti, které se jenom bavily tím, že vrážely do spěchajících dospělých.
Theta se vedle mě znovu zjevila už po několika krocích a vyděsila tak všechny kolemjdoucí. Vedla mě spletitou sítí chodeb, zatímco já jsem přemýšlela, kde asi vyjdu. Zajímalo mě, jestli se právě nacházím na poušti, nebo třeba ve vzduchu. Při myšlence, že nestojím na pevné zemi, mě zachvátila panika. Jediné moje vodítko byla zahrada, ta mi naznačovala, že se asi nenacházím pod zemí. I když, s pomocí kouzel je všechno možné. Po chvíli chůze jsem došla k dveřím s vysokým obloukem. Theta otevřela a já vyšla na mýtinu.
Ve vzduchu jsem cítila slanou chuť moře a zároveň sucho, to znamenalo poušť.
"Poušť a moře? Musím být někde na jihovýchodě Kiullyswe," poznamenala jsem, aniž jsem si všimla, že jsem to řekla nahlas.
"Jsi dobrá," řekl Epsilon, který moji poznámku slyšel. "Znáš to tady?"
"Myslím, že ano. Nacházíme se jižně od jezera Litó, mám pravdu?" Přikývl a já se usmála. Teprve potom jsem si všimla několika dalších postav na palouku, mezi nimi i Caniff. Při pohledu na ni mě zamrazilo v zádech. Několik z nich se obrátilo k Epsilonovi se slovy: "Vždyť je to ještě dítě!" a nevěřícně si mě prohlížely.
"Když jsem poznal Anaxii, nebyl jsem o moc starší než Tsuki!" odsekl Epsilon. "Někteří z vás ji budou vyučovat a sami poznáte, zda je dostatečně dospělá a jak je její moc velká!"
Epsilon mě přechválil, ale to bylo zrovna teď vedlejší. S tím si budu moci dělat hlavu později.
Ze stínu vystoupila žena, které mohlo být tak dvacet, a uklonila se Epsilonovi.
"Zjevně jdu pozdě," řekla s úsměvem.
"Tsuki, tohle je Lura," řekl Epsilon a pokynul k nově příchozí. "Bude tě učit používat tvoji démonickou stránku. A tohle je Secco, bude tě učit boji beze zbraně i s ní," řekl a pokynul k mladému muži, kterému nemohlo být víc než osmnáct.
Prohlížela jsem si své učitele. Lura byla blondýna s šedýma očima a na první pohled bylo poznat, že je velice mocná. Očima těkala po okolí a vypadala velmi ostražitá. Naproti tomu Secco byl vysoký s tmavě hnědýma očima a skoro černými vlasy. Vypadal uvolněně a na tváři měl křivý úsměv.
"A co druhá strana mojí moci, ta andělská?" zeptala jsem se, aniž bych spustila oči ze Secca.
"Tu obstará Wahla," řekl Epsilon a pokynul k ženě, která stála ve stínu stromu. Wahla vypadala velice zvláštně a prohlížela si mě s kamennou tváří. Měla oči černé jako uhel a vlasy barvy liščí srsti. Byla až příliš zvláštní na to, aby byla člověk.
"Vyučování ti začne odpoledne, tvoji učitelé se s tebou v průběhu dne domluví a sestavíte rozvrh," oznámil Epsilon a odešel. Ostatní se řídili jeho příkladem a já po chvíli osaměla s Thetou. Ta mě odvedla do mého pokoje a odešla. Konečně jsem osaměla, ale ne na dlouho. Všichni moji noví učitelé mi přišli říct, kdy se s nimi budu scházet, a mě pohltila panika. Jak jsem jenom mohla zvládnout tak tvrdý režim? Trénovat jsem měla celé dny a to jen s přestávkami na jídlo (sice pouze tři předměty, ale zato mnohem náročnější). Zmocnila se mě domněnka, že se mě Epsilon chce zbavit.
"Oběd je v jídelně!" oznámila mi dívka, která přišla téměř v pravé poledne do mé komnaty. Řekla jsem, že hned přijdu a převlékla jsem se do Epsilonových hedvábných šatů. Sešla jsem do jídelny a neušlo mi, že je skoro prázdná, až na několik mužů v rohu, kteří se o něčem potichu bavili.
V další chvíli se ozval křik a dupot. Do jídelny vběhlo několik desítek mladých lidí, kteří si mezi sebou povídali velice nahlas. Většina z nich ztichla, když si mě všimli. Nevadilo mi to, svoje jídlo jsem dojedla, pomalu jsem vstala a odešla jsem. Za svými zády jsem slyšela, jak se jejich hovor znovu rozproudil.
"Jdeš pozdě," oznámil mi podrážděně Secco, který na mě očividně už čekal na mýtině.
"Tohle nebude jako tvoje školní vyučování," řekl. "Ale dnes je tvůj první trénink, tudíž je jen se mnou. Tvé další tréninky jsem odložil. A potom budeš mít první lekce s nimi, samozřejmě," dodal, když spatřil můj výraz, který mu jasně říkal, že mám něco na jazyku.
Přikývla jsem a očekávala začátek tréninku. Chvíli si mě prohlížel a pak se rychlostí blesku přemístil za mě a zkroutil mi ruce za zády.
"Řekl jsem, že tohle není jako ve škole, já vyžaduji ostražitost!" Přikývla jsem. "Mojí prací je naučit tě všechny triky, které znám. Můžeš si být jistá, že jakmile Anaxie zjistí, kde jsi, nenechá to jen tak. Přijde bitva. Na tu musíš být připravená. Tohle byl moment překvapení, mnohdy nejdůležitější trik. Jak myslíš, že Anaxie porazila Igarotta? Nečekal to od své nevlastní sestry. Měla moment překvapení." Zatímco mluvil, jeho sevření povolilo. Vycítila jsem svoji šanci, škubla jsem rukou a chtěla jsem ho praštit loktem do břicha. Vyhnul se.
"Dobrý pokus, ale příliš pomalu. Další, čemu tě budu muset naučit, je rychlost. Je velice nápomocné, když silnějšímu soupeři umíš utéct."
Postavil se proti mně a zaujal bojový postoj. "Ukaž, co umíš!" řekl a nechal mě zaútočit první. Musím uznat, že lepšího bojovníka, než byl Secco, jsem nepoznala. Útočila jsem tak rychle a rozdílnými způsoby, že by podle mého měla i Cadow co dělat, ale Secco se mi ladně vyhýbal a občas mi uštědřil ránu navíc. Asi po půl hodině jsem se vyčerpaně posadila na zem a snažila se popadnout dech.
"To už bylo lepší, ale stále ne dobré. Věřím, že je v tobě víc. Nesnaž se bojovat až takhle rychle, snadno se vyčerpáš. Bojuj vším, co máš, kromě kouzel."
Poprvé jsem si naplno uvědomila, že je to člověk. Na rozdíl od démonů měli lidé pouze omezené schopnosti. Nemohl se vyrovnat jejich síle a rychlosti, ale bylo vidět, že se o to hodně snažil.Vypracované svaly na pažích byly známkou dlouholetého každodenního tréninku. Odhadovala jsem, že svojí silou a rychlostí by se mohl vyrovnat slabým démonům nebo těm začínajícím, jako třeba mně.
Vstala jsem a zaujala jsem postoj. Zkoumala jsem, kde by mohl mít slabé místo, ačkoli jsem o žádném ještě nevěděla. Pozoroval mě s přimhouřenýma očima.
"Velmi dobře," poznamenal. "Bojuješ i hlavou. Skvělé, ale na přemýšlení nebudeš mít tolik času. Musíš zrychlit svoje tempo, ale ne natolik, aby ses úplně vyčerpala."
Právě jsem se usnesla, že jsem našla jeho slabinu (byl to můj učitel, nemohl mi nějak moc ublížit), když na mě zaútočil. Tvrdě jsem dopadla na kmen nedalekého stromu a vyrazila jsem si dech. To mě naštvalo, věděla jsem, že bych neměla, ale vztek udělal své a já proti Seccovi vyslala kouzlo. To se sice kus před ním rozplynulo, ale to nezměnilo nic na jeho reakci. Doslova zuřil.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Aka Aka | 23. května 2012 v 20:43 | Reagovat

Paráda, opět skvělý díl! Takže ten dess ti udělat můžu? Pokud bys chtěla, můžu zkusit třeba právě Miisfits, kteří mě, abych odpvoěděla na tvou otázku dost zaujali a jak jsem říkala, až budu mít čas, určitě budu sledovat dál :-D
PS.: Vidělas Avengers? Byli skvělí a hlavní záporák (Loki) byl úchvatnej.

2 ajulka-0-1-7 ajulka-0-1-7 | Web | 24. května 2012 v 14:50 | Reagovat

[1]: děkuju ;-) jasně že můžeš! :-) ale asi ne na Misfits, protože o těch už se asi moc zmiňovat nebudu...:-) a bohužel neviděla, nebyl čas...:-(

3 Aka Aka | 24. května 2012 v 17:28 | Reagovat

[2]: Ok... takže asi opět něco do fantasy, jo? Zkusím něco vymyslet, až to bude, objeví se to zas na zkusebnidesing.blog.cz, dám ti pak vědět...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama